Nitrožilní laserová terapie varixů
Není to tak dávno, co byla demonstrována nová možnost využití laserové energie prostřednictvím endoluminálního laserového vlákna, a to k miniinvazivní léčbě varikózních stavů. Dříve se k eliminaci inkompetentního úseku cévy využívalo spíše chirurgických metod jako ligace, nicméně v průběhu let byla stále prioritnější snaha zvýšit pacientův komfort a účinnost samotného výkonu, a zároveň minimalizovat operační rizika.
Pro dosažení takových podmínek vznikla nitrožilní laserová terapie. Principem je přeměna energie světelného paprsku v energii tepelnou, což způsobí lokální var krve a přehřátí přilehlé části žilní stěny. Výsledkem takového zásahu je kontrakce až úplná obliterace žíly. Perivenózní struktury zůstávají nepoškozeny, jak navíc dokládají i histologická vyšetření.
Výkon se provádí v lokální anestezii, přístup do žíly je zajištěn punkcí nitrožilní kanylou, a to po preparaci vena saphena magna z bodové incize nebo po punkci kmene safény. Intraluminálně se zavádí laserové vlákno do vzdálenosti 3–5 cm od safenofemorální junkce, přičemž poloha tohoto vlákna je kontrolována pomocí vodicího světelného paprsku, eventuálně sonograficky. Následně je aplikována světelná energie v pulzech, přičemž se postupně povytahuje laserové vlákno, a celý výkon končí případnou suturou.
Pro využití nitrožilního laseru je podstatný jeho dlouhodobý účinek. Ten byl předmětem studie, v rámci níž bylo vyšetřováno 499 osob. Všichni pacienti podstoupili léčbu diodovým laserem a nadále byli sledováni sonograficky.
Duplexní sonografii podstupovali účastníci studie po 1 týdnu, 1, 3, 6 a 12 měsících a nadále 1x ročně po dobu 3 let. U 490 pacientů z celkového počtu byla zaznamenána úspěšná okluze vena saphena magna bezprostředně po výkonu. U 113 ze 121 trvala okluze po dobu dalších dvou let. Všechny rekurence pak byly zaznamenány v průběhu prvních devíti měsíců, s maximem v prvních třech měsících. Nebyly zaznamenány žádné kožní komplikace, parestezie či známky hluboké žilní trombózy.
(pes)
Zdroj: Journal of Vascular and Interventional Radiology;14(8):991–996.
Dále čtěte
Léčba varixů a otoků dolních končetin v těhotenství
Těhotenství je jedním z hlavních faktorů podílejících se na rozvoji křečových žil, žilní insuficience a otoků dolních končetin. K nejčastějším příznakům varixů a otoků patří bolest, noční křeče, necitlivost, brnění a pocit těžkých bolavých nohou.čti více
Endovenózní laserová ablace vena saphena jako možnost léčby venózní insuficience a varixů
Inkompetence povrchového žilního systému je častým problémem, který postihuje asi 25 % žen a 15 % mužů trpících na křečové žíly.čti více
Syndrom Klippel-Trenaunay-Weber
Nepříliš častý syndrom je charakterizován přítomností triády příznaků, kterými jsou kombinovaná vaskulární malformace kapilár, žil a lymfatických cév, kongenitální žilní abnormity a hypertrofie končetin.čti více